Přírodní památka Kalvárie v Motole

Přírodní památka Kalvárie v Motole se skládá ze dvou navzájem oddělených území zahrnujících hřbet a pahorek z diabasů po obou stranách silnice (Plzeňská ulice) u Motolského krematoria v Praze.
- Výměra: 3,26 ha
- Katastrální území: Motol
- Nadmořská výška: 300-330 m
- Rok vyhlášení: 1982

Důvod ochrany

Předmětem ochrany je geomorfologický útvar s výchozy silurských diabasů a břidlic a xerotermní vegetací

Geologie

V místě výchozu diabasu tvoří poměrně mělké údolí Motolského potoka menší soutěsku, které vévodí skalní útvar - vlastní Kalvárie. Významné výchozy diabasů a zčásti i břidlic liteňské skupiny siluru, výrazný krajinný prvek.

Flóra

Naleziště xerotermní květeny. Na východní části a na skalním ostrohu Kalvarie roste pěchava vápnomilná, česnek tuhý, chrpa chlumní a koniklec luční, hojná je též bělozářka liliovitá. Po okrajích menší zalesněné plochy se zbytky hájové vegetace. Na protější zzápadní části se svahy s jižní expozicí jsou útržky kavylových stepí. Ukázka ostrůvku xerotermních fytocenóz na plošce s úživnou půdou.

Fauna

Refugium drobné fauny bezobratlých, např. z plžů pontický prvek páskovka žíhaná či z reliktních stepních brouků střevlíčci Olisthopus sturmii a Harpalus vernalis. Malá svahová plocha přirozeného listnatého lesa ve východní části území je cenný les kontinuální - dokazuje to přítomnost bezkřídlého nosatečka Acalles comutatus. Z obratlovců se objevuje ještěrka obecná, hojný drozd zpěvný, budníček menší i mlynařík dlouhoocasý. kategorie:přírodní památky ČR kategorie:chráněná území Prahy

Přírodní památka

Přírodní památka (zkratka PP) je obdobou národní přírodní památky, avšak pouze s regionálním významem. Původně byla tato kategorie zamýšlena pro ochranu menších území, v nichž je účelem ochrany významný přírodní fenomén neživé přírody (např. geologický či hydrologický), nebo významná lokalita ohroženého druhu. V současné době do této kategorie jsou obecně řazena i malá území jiných účelů ochrany (např. taková, která by z hlediska ochranných podmínek spadala spíše pod kategorii přírodní rezervace, neboť v nich jde primárně o ochranu určitého biotopu). Příčinou tohoto nejasného pojetí kategorie přírodní památka je fakt, že přírodní památka je sice definována zákonem 114/1992 Sb., ovšem tento zákon věnuje problematice ochranných podmínek v přírodní památce jen 1 krátký paragraf s tím, že konkrétní ochranné podmínky určí orgán ochrany přírody při jejím vyhlášení. Při novelizaci zákona v roce 2004 navíc bylo toto nejasné pojetí kategorie posíleno tím, že většina lokalit soustavy Natura 2000 (tzv. Special Area of Conservation, území zvláštní ochrany) by měla být rovněž vyhlášena v kategorii přírodní památka (ač jde často o poměrně velká území, jejichž účelem má být někdy druhová a někdy naopak biotopová ochrana). Rozdíl mezi přírodní památkou a přírodní rezervací se tak v praxi často zcela stírá. Přírodní památku vyhlašuje vyhláškou krajské úřady, správa chráněné krajinné oblasti, správa národního parku nebo statutární město. Status přírodní památky má v ČR 1180 území a objektů. Kategorie:Chráněná území

Motol

Motol je čtvrť v Praze, nacházející se v údolí Motolského potoka na západě města. Administrativně spadá pod Prahu 5

Charakter čtvrti

V Motole se nenachází, narozdíl od jiných pražských čtvrtí sídliště, nebo nějaká rozsáhlejší bytová zástavba. Kolem původní vesnice tak zůstaly louky, na nihž postupně vyrostla vozovna, hotel Golf, motolská nemocnice a malé sídliště Na Homolce, které je ovšem od Motola samotného poměrně daleko. Právě výše zmíněná nemocnice spolu s nedalekým krematoriem je pro celou čtvrť nejvýznamější. Na Motolském potoku byla také zřízena soustava rybníků, některé z nich slouží v zimě k bruslení a v létě ke koupání. V areálu tramvajové vozovny byla také zřízena střední škola a učiliště.

Historie

Vznik Motola se datuje někam do středověku. V 17. století částečně i zde probíhala Bitva na Bílé hoře, přešly tudy bojující armády. K Praze byla tehdy vesnice připojena roku 1922 při vzniku Velké Prahy, jako její okrajová část. V roce 1938 sem byla zavedena tramvajová doprava a vybudována vozovna, po válce nárůst dopravy si vynutil modernizaci Plzeňské ulice a její pozdější přemostění tangenciální komunikací Na Vidouli - Vypich. V 60. vznikla místní nemocnice, která byla na konci let osmdesátých rozšířena do dnešní podoby.

Doprava

Motol je důležitý dopravní uzel pro přiléhající čtvrtě jako jsou Řepy a Jihozápadní město. Spoje autobusové kopírují ty silniční, linky autobusů vedou po čtyřproudých silnicích do okolních čtvrtí, do starého Motola jezdí ale minimum spojů. Teoreticky se uvažuje i o zavedení metra trasy A v budoucnu z Dejvické přes Motol do Řep.

Sousední čtvtě

- Petřiny
- Bílá Hora
- Řepy
- Jihozápadní město
- Košíře Kategorie: Praha Kategorie: Praha 5

Павле Младеновић

right Др Павле Младеновић је ванредни професор Математичког факултета у Београду. Рођен је 1955. године у Грделици, Србија. Основну школу и први разред гимназије завршио је у Грделици, а Математичку гимназију у Београду 1974. године. Освајао је прву награду на савезним такмичењима младих математичара 1970, 1972, 1973. и 1974. године. Учествовао је не три међународне математичке олимпијаде и освојио две треће награде. Дипломирао је на Одсеку за математику Природно-математичког факултета у Београду 1978, а магистрирао 1981. године. Школске 1983/84. и 1984/85. године провео је на специјализацији на Московском државном универзитету (МГУ) на Катедри за математичку статистику и случајне процесе. Докторску дисертацију под насловом Оцењивање спектра стационарног низа одбранио је на ПМФ-у у Београду 1985. године. Младеновић је био стално запослен у Математичкој гимназији у Београду у току школске 1978/79. године. На ПМФ (сада Математичком факултету) ради од 1979. године, када је изабран за асистента приправника. За асистента је изабран 1982, за доцента 1987, а за ванредног професора 1998. године. Основне области научног рада су му теорија вероватноћа, математичка статистика и теорија случајних процеса. Самостално је објавио 30 научних радова у домаћим и међународним часописима (поред осталог и у часописима Extremes, Proceedings of the Japan Academy, Theory od Stochastic Processes) и око 40 стручних радова. Објавио је монографију Екстремне вредности случајних низова (Математички факултет, Београд 2002.), универзитетски уџбеник Вероватноћа и статистика (друго издање, Математички факултет, Београд 2002.), помоћне уџбенике: Комбинаторика (треће издање, Друштво математичара Србије, Београд 2001.), Елементаран увод у вероватноћу и статистику (друго издање, Друштво математичара Србије, Београд 1998.) и неколико средњошколских уџбеника. Учествовао је са саопштењима и рефератима на 14 међународних и 11 домаћих конгреса и конференција. Држао је више предавања по позиву у иностранству (МГУ у Москви, "Етвеш Лоран" универзитет у Будимпешти, Друштво математичара Грчке, Грчки статистички институт). На конференцији посвећеној Гнеденку (International Gnedenko Conference: 90^th Anniversary) у Кијеву 2002. године одржао је уводно 40-минутно предавање у секцији Extreme values and random sums (Екстремне вредности и случајне суме). На редовним студијама држао је предавања из предмета: Вероватноћа и статистика, Теорија вероватноћа, Анализа временских серија, Линеарни статистички модели, Конвергенција вероватносних мера, Биоматематика са статистиком, а на последипломским студијама из Спектралне теорије случајних процеса, Анализе временских серија и специјалног курса Конвергенција вероватносних мера. Био је руководилац за израду два магистарска рада и једне докторске дисертације. Од 1996. године руководилац је Семинара Теорија вероватноћа и математичка статистика на Математичком факултету. Члан је редакције часописа Математички весник, Тангента и Математички лист (био је главни уредник Математичког листа у периоду 1991-1997). Референт је часописа Zentralblatt für Mathematik. Писао је рецензије и за друге међународне часописе. Важније функције: секретар Института за математику у периоду 1988-1990; председник Републичке комисије за младе математичаре 1987-1989. и председник Савезне комисије за младе математичаре од 2001. године; руководилац југословенске екипе на Балканским математичким олимпијадама 1992-1996. и Међународним математичким олимпијадама 1997-2001; члан Жирија Међународне математичке олимпијаде 1997-2001, председник Друштва математичара Србије 1995-1999. године; члан је Бернулијевог друштва за математичку статистику и вероватноћу од 1990. године. На функцију продекана Математичког факултета у Београду постављен је по увођењу контроверзног Закона о универзитету 1998; ту функцију вршио је до 2001. Младеновић, Павле

Sponsored Site opisy gg zak�ady bukmacherskie Dorota Rabczewska spalanie kalorii

:: RELATED NEWS ::